Dějiny Evropy, později celého Západu mě už dávno přesvědčily, že v tomto kulturním okruhu všelidské civilizace jsou různé podoby rasismu latentně přítomny po celou dobu jeho existence. Přirozená nedůvěra ke všemu cizímu, se v něm už dávno transformovala. Nejméně pak za posledního půltisíciletí v pýchu „bílého muže“, jakýsi to druh šovinismu. Měl v široké škále různé formy od šíření křesťanství coby jediné správné víry až po hony na domorodce, pořádané na Novém Zélandu ještě na počátku 19. století.

Přesvědčení o nadřazenosti bílé rasy se stávalo stále více trvalou a až neskrývanou složkou Západního vědomí. Tato pýcha nakonec přinesla do myšlení Západu teorii rasismu, která se snažila dokumentovat „vědeckými“ podklady zmíněnou nadřazenost. Vrcholem této zvrhlosti se stal holocaust.

Holocaust byl konkrétním vyvrcholením nejzrůdnějšího projevu rasismu, jímž je nenávist k nějakému etniku s logickou snahou zničit ho. Šlo o antisemitismus, čti nenávist k Židům, která provází křesťanskou kulturu prakticky od jejího zformování v Evropě. Rasismus čili „teorie“ i praxe o rozlišnosti ras přes šovinismus coby přesvědčení o nadřazenosti Západu, vygradoval v nenávist k jednomu etniku, aby zrůdně vrcholila holocaustem. Z něho se prakticky Evropa nevyléčila dodnes.

Západ se ještě nevyrovnal s nenávistí k jednomu etniku, tedy z antisemitismu a už se řítí do nenávisti k etniku jinému, ruskému. Kdo sleduje současné chování mocných především v EU, ale i u nás doma, absolutně podporované a šířené všemi médii, musí se začínat děsit. Jeho projevy jsou totiž tak nebetyčně zvrhlé, že se v nich projevuje dokonce dominance nenávisti ke všemu ruskému nad přirozeným pudem sebezáchovy. Přírodní dědictví lidské přirozenosti, tedy fobie z cizího, neznámého až nepochopitelného opět mutuje v Evropském vědomí na nenávist k odlišnému, s logickou touhou zničit ho.

Evropa a později celý Západ po celá staletí fakticky Ruskem a Rusy více, či méně pohrdal. Byl to přece svět mužiků, až jakýchsi nájezdníků z východu. Úšklebky vzbuzovala rovněž snaha ruských vzdělanců cítit se Evropany, když ovládali francouzštinu mnohdy líp jak rodilí Francouzi. Na druhé straně ale měla z Rusů skrývaný strach. Tato xenofobie, mnohdy uměle pěstovaná se od letošního února začala skoro bleskově transformovat. Takže se nyní šíří Západem protiruská nenávist doslova pěstovaná prakticky všemi metodami propagandy, včetně cenzury nejen všeho proruského, ale jen se snažícího o objektivnější pohled.

Vidíme tedy v Evropě vznikat zárodky nového moru nenávisti k jednomu etniku. Tentokrát jde o antirusismus. Jakýmpak holocaustem asi skončí tento nejzvrácenější projev rasismu?!!